Třetí generace

Poloviční úvazek

Zaměstnavatelé si poloviční úvazek nemohou dostatečně vynachválit. Půl peněz za spousty práce.

Tak v tomto místě jsem já.

Ne ten zaměstnavatel, ale zaměstnanec na poloviční úvazek. Zatím sbírám zkušenosti necelé dva měsíce a hlídám to.

Podle mě úspěšně, ale moje rodina o tom silně pochybuje. Připadá mi, že je jednodušší si nastavit hranice v práci, jako v rodině. Jako bych potřebovala něco doběhnout, udělat to konečně tak, jak se má. Potěšit, překvapit, zařídit.

Najednou se mi některé věci jeví důležité, zdá se mi, že je konečně potřebujeme dotáhnout. A taky přidávat něco nového hezkého.

A připadá mi to jako to skládání rukou na sebe. Přidávám ruce svrchu a vytahujeme ruce zespodu, nejdřív je to legrace, ale pak se to rozpadne, nebo to přestane bavit.

Tak tohle hrozí? Nakládám si moc? Jsem v pasti?

Doufám, že ne.

Asi se na toto nedá připravit. Je příliš mnoho variací. Bude víc nevím, než vím.

Rubriky

Sociální sítě

Nejčtenější články