Diář

Tak nevím, co mám dělat. Víc než 20 let jsem používala diář. Někdy moc, někdy míň. Ale zvykla jsem si.

Problém byl, když jsem na něj spoléhala, a tam nebylo něco důležité zapsané. Taky sleduji, že si umím kreativně naplánovat dvě věci najednou. Nebo jiné varianty, a to mi potvrzuje, že zapisovat musím. Ale už se mi nechce tahat diář, je to další věc do kabelky.

Letos jsem zažila několik týdnů, v létě, jenom s kabelkou – ledvinkou. Mini peněženka, doklady, mobil, kapesník, rtěnka a dost.

Ale už jsem nazpátek. Kabelka těžká jako cihla a nic se v ní nedá najít.

Co tam mám navíc?

Diář, bytelná červená peněženka, klíče, hřeben, skládací taška, propiska, klíče od auta, teď jsem se musela podívat – ještě kartáček a pastu na zuby od poslední návštěvy. zubaře.

Tak co ten diář?

Zapisuji do něj na 80% jenom schůzky, akce. A to bych mohla psát i do mobilu, ne? Asi to příští rok zkusím. Navíc si tam můžu nastavit připomínky. A to se hodí.