Třetí generace

Když jsme malincí, neumíme si představit, jaké to bude ve školce, pak ve školce si neumíme představit, jaké to bude ve škole. Vůbec si neumíme představit, jaké to bude v pubertě.

Co kdybychom se naučily piruetu? To bychom ještě daly.“ Odpověď jiné zněla: „Tak jo. Můžu si to vizualizovat!

To se lehce řekne. Dle jisté typologie, jsou lidé, kteří fungují v rytmu.

Vraceli jsme se s mojí pětiletou vnučkou kolem našeho domu. Na jednou slyším: „Babičko, podívej!“.

Nevadí. Dokonce výborně! Když prší máme spoustu možností. Můžu zůstat doma, když mě zastihne déšť,

Navštívili jsme také několik ptačích parků ve světě.

Už víc, než tři roky bydlí u nás manželova maminka, moje tchýně, prababička. Po operaci kyčle zůstala více méně na lůžku a přestěhovali jsme jí k nám

Nevím, jestli to taky znáte, ale někdy nevím, co dřív. Chtěla bych toho zvládnout co nejvíc, nejlépe všechno. Ale, kde začít, co bude nejlepší?

Jsou nádherné, neúnavně si je kupuji. Prostě neodolám, postavím je do okna, pečuji a zalévám tak, jak se má. Někdy to vypadá, že to bude fungovat.

„Přeji ti v práci, jednu normální kolegyni!“

Tak nevím, co mám dělat. Víc než 20 let jsem používala diář. Někdy moc, někdy míň. Ale zvykla jsem si.

Jak je to s pitím vody, tak těch teorií jsem zažila víc než dost. Co se mě týká, skoro všechny mi zněli poměrně rozumně.