Přichází do našeho života od narození. Někdo má dokonce kamarády z jeslí, ze školky, ze základky, ze střední, možná i z výšky. Kamarádi z kurzů, projektů, sportu. Pak z první práce, z druhé práce, z třetí práce, … ze sousedství v prvním bydlišti, v druhém, třetím a tak dále. Kamarádi, rodiče, od kamarádů mých dětí a pak dokonce kamarádi mých dospělých dětí jsou mými kamarády. A teď se kamarádím s babičkami mých vnoučat. Je úžasné, že to nekončí. A to jsem zapomněla na kamarády mých kamarádů. Se všemi se dá něco podniknout, já si to zase začínám užívat. Jenom je potřeba překonat zajeté rituály, a ještě těžší je mít na nové zážitky chuť a energii. To by mě fakt zajímalo, jak to máte vy?
