Třetí generace

Plánuji až přeplánuji

Moje sestra se mě jednou ptala, když jsme probíraly naše genetické zdroje ohledně schopnosti organizovat, jestli vím, jaký je mezi našimi tetičkami, vyhlášenými organizátorkami rodinných akcí, rozdíl?

Podotýkám, že jsme stáli nedaleko místa, kde Napoleon Bonaparte řídil armádu, u Slavkova. No přece jedné naší tetě by se nesrazilo levé křídlo s pravým! Léta plynou a já jsem od té doby zorganizovala mraky akcí. Ale teď jsem trošku vyděšena. Dnes se mi zdálo, že se mi posráželo všechno křížem krážem. Dělo se totiž páté přes deváté. Byla jsem z toho vyčerpaná, malé děti v nepohodě, manžel naštvaný. Promluvil mi do duše a měl pravdu. Opravdu to někdy přeženu.

Říkala jsem, že se mi to vymklo a je mi to moc líto. Tak jo, dalo by se to uzavřít, ale co ty geny? Co když je to tady? Jak si to pohlídat, to zatím nevím, ale je to jedna z věcí, které opravdu, opravdu nechci.

Být uštvaná s pocitem, že to k ničemu nebylo!

Je na to nějaké řešení?

Rubriky

Sociální sítě

Nejčtenější články